Blog - CZ

Požární bezpečnost v salonu: co je povinné a co většina ignoruje

2026-04-14 20:08

Proč je požární bezpečnost v salonu skutečným tématem, které stojí za pozornost

V očích mnoha majitelů salonů – ať už kadeřnictví, kosmetického studia, nehtového salonu nebo barbershopu – může požární bezpečnost znít jako nudná povinnost z bločku legislativních předpisů. Realita je ale jiná: požár v salonu není jen teoretické riziko – může to být katastrofa, která zničí majetek, poškodí zdraví zákazníků i zaměstnanců, a zničí reputaci vašeho byznysu.
V Česku počet požárů roste a hasiči na ně často narážejí právě v malých a středních provozech. Například statistiky z Moravskoslezského kraje ukazují, že v roce 2025 bylo evidováno přes 2 100 požárů, což bylo meziročně o víc než 7% více – s následujícími desítkami zraněných a mrtvých.
A i když salon jako takový nemusí být uveden ve statistikách samostatně, řada běžných rizik, která v salonu najdete – elektrické přístroje, hořlavé chemikálie, špatně řízené únikové cesty, nepřístupné hasicí přístroje – jsou přesně těmi faktory, které způsobují začátky požárů v malých firmách. Podobné rizikové faktory hasičské statistiky zmiňují i pro jiné typy komerčních prostor, jako jsou obchody nebo restaurace.
Co z toho plyne pro salon? Tím, že je provoz malý a riziko „vypovídá“ každý den jen o 2-3 klientech, může se zdát, že je nepravděpodobné, že by tu někdy vzplál oheň. To je ale přesně chyba, kterou většina majitelů dělá – podceňuje riziko, dokud není pozdě. A hasiči při kontrolách to vidí často: jsou to malé provozovny, kde se několik věcí sešlo špatně a vznikl problém.

Právní rámec v Česku — co zákon skutečně ukládá (a proč to pro salon není volitelná dekorace)

Požární bezpečnost v salonu legální povinnost, kterou stanovuje jeden z klíčových zákonů v Česku: Zákon č. 133/1985 Sb., o požární ochraně. Tento zákon primárně nemluví jen o obřích továrnách nebo skladních areálech — jeho povinnosti se týkají všech osob a subjektů, které provozují činnost v prostorách, které užívají k podnikání. A salon mezi ně bez výjimky patří.

a) Co stanoví samotný zákon o požární ochraně

Hlavními závazky pro majitele salonů (a jiné podnikatele) jsou:
  • Plnění požárně-bezpečnostních povinností ve všech prostorách, které používají pro činnost. To znamená: podnikatel je odpovědný za to, aby byl salon provozován bezpečně z hlediska rizik vzniku požáru — od tréninku personálu až po vybavení prostoru požární technikou.
  • Odpovědnost je individuální. Pokud jsou prostory sdílené s více subjekty (např. v nájemním domě nebo v coworkingu), smlouva musí jasně stanovit, kdo za co odpovídá. Zákon to vyžaduje formálně ošetřit.
  • Povinnost nezavdat příčinu ke vzniku požáru. To je právní formulace toho, co by mělo být samozřejmé: neohrožovat životy, zdraví či majetek jiných osob. Prakticky to znamená eliminovat běžná rizika jako špatně fungující elektroinstalace, používání hořlavých látek bez zajištění, nebo blokování únikových cest.

b) Kategorizace činností podle míry požárního nebezpečí

Zákon nepracuje s jedním univerzálním standardem — dělí činnosti podle jejich požárního rizika:
  • bez zvýšeného požárního nebezpečí,
  • se zvýšeným požárním nebezpečím,
  • s vysokým požárním nebezpečím.
Pro salon to může mít vliv v případě, že pracujete s většími objemy chemikálií (např. barvy, odstraňovače, alkoholy) – některé směsi jsou klasifikované jako hořlavé a mohou posunout provoz do kategorie se zvýšeným rizikem, což rozšiřuje i rozsah požadavků.

c) Co zákon ukládá konkrétně provozovateli salonu

Zákon o požární ochraně stanoví, že podnikatel musí:
  • Obstarávat a udržovat technické prostředky požární ochrany, a to v potřebném množství a druzích podle rizika provozu. To znamená nejen koupit hasicí přístroj, ale také jej udržovat funkční a vhodný pro konkrétní typ rizika (např. práškový versus sněhový pro elektrická zařízení).
  • Udržovat volné únikové cesty a přístup k bezpečnostním prvkům – neskladovat materiál před východy, zajistit přehledné značení.
  • Naplánovat a zajistit smluvně odbornou péči o požární ochranu, pokud je to vyžadováno charakterem činnosti nebo místními předpisy (např. pokud je salon součástí většího objektu nebo provozu s vysokým rizikem).

d) Provozní dokumentace a požadavky

Pro některé provozy může zákon požadovat i formální dokumentaci, jako je PBŘ (požárně bezpečnostní řešení) nebo interní pravidla — to je projekt či soubor pravidel, které popisují, jak vaše konkrétní prostory zajišťují ochranu při požáru: kam vedou únikové cesty, kde jsou umístěné hasicí přístroje, jak je řešeno elektrické a plynové rozvaděče apod. Tyto dokumenty se nekontrolují každý den, ale při preventivní kontrole nebo při změně dispozice provozu mohou být zásadní.
Podívejme se nyní, co přesně by ve vašem salonu nemělo chybět (technické vybavení, vývěsní štíty, dokumentace) a co z toho většina majitelů často opomíjí, za což dostávají pokuty v řádu milionů.

Co musí být fyzicky v salonu — konkrétní požadavky, které většina provozovatelů podceňuje

V této části se dostáváme k jádru každodenní praxe — co přesně musí mít salon fyzicky zajištěno, aby vyhovoval požárně-bezpečnostním předpisům v Česku. Doporučení jsou založena přímo na povinnostech podle zákona o požární ochraně a vyhlášky o požární prevenci, které se vztahují i na malé provozovny, jako jsou kadeřnictví či kosmetické salony.

3.1 Požárně-bezpečnostní výbava — hasicí přístroje a další prostředky

Základní technické prostředky požární ochrany, které musí být v provozovně přítomny a udržovány v provozuschopném stavu, jsou:
  • Hasicí přístroje – množství a typy určuje vyhláška podle rizik provozu; běžně jsou pro salon dostačující přenosné hasicí přístroje práškové nebo oxiduhlíkové, které zvládnou počáteční požár vzniklý například u elektrického zařízení. Tyto přístroje musí být volně přístupné a viditelné tak, aby je kdokoli mohl v případě nouze okamžitě použít, bez zdlouhavého hledání. Pokud nejsou přímo na očích, musí být označeny bezpečnostní značkou.
  • Provozuschopnost se prokazuje dokumentací o kontrole a štítkem o pravidelné prohlídce (minimálně jednou ročně).
  • Požární bezpečnostní značení – hasicí přístroje, nouzové východy a únikové trasy musí být označeny odpovídajícími značkami podle vyhlášky. Označení — je to zákonná povinnost, která usnadňuje orientaci v nouzové situaci a je součástí požárního řešení prostoru.
  • Požární kniha/dokumentace o PO – i malé provozy by měly vést záznamy o kontrole zařízení, školeních, revizích a případných cvičeních. Tato dokumentace je kontrolována při preventivních kontrolách a slouží k prokázání péče o bezpečnost.
Tyto prvky jsou často podceňovány — existuje rozdíl mezi tím mít něco na papíře a mít to skutečně fyzicky připravené a udržované. Z praxe kontrolních orgánů je známo, že mnoho provozovatelů má hasicí přístroj schovaný někde v zákoutí, často bez značení, a s prošlou kontrolou, a právě to je jeden z nejčastějších nedostatků.

3.2 Únikové cesty, přístupnost a jejich značení

Provozovna musí mít jasně definované a volné únikové cesty a východy. To znamená:
  • Únikovými cestami nesmí být překážky ani nábytek, nepoužité boxy, skladované materiály nebo věci zaměstnanců. Je to povinnost, ne doporučení.
  • Východy a únikové cesty musí být značené a osvětlené tak, aby je každý viděl okamžitě i za snížené viditelnosti. Označení musí odpovídat typu prostoru; vyhláška specifikuje, kdy je značení povinné (např. pokud úniková cesta nevede přímo ven).
  • Dveře na únikových cestách nesmí být zamčené či blokované; musí umožnit rychlý odchod a nesmí bránit evakuaci. Když je provozovatel má zamčené, je to přestupek, a zároveň riziko, které hasiči řeší při kontrolách.

3.3 Elektrická zařízení a rizikové materiály

Salony běžně používají různé přístroje, které zvyšují riziko vzniku požáru:
  • Elektrické přístroje s vyšší spotřebou (žehličky, fény, lampy UV/LED) musí být ve stavu bez poruch a s pravidelnými revizemi, protože nekvalitní instalace nebo poškozené kabely jsou jednou z nejčastějších příčin požárů vůbec.
  • Hořlavé chemické látky, jako jsou laky na nehty, odlakovače nebo barvy, které při nesprávném skladování mohou výrazně zvýšit riziko, musí být skládány bezpečně a s ohledem na jejich vlastnosti podle bezpečnostních listů.
I když zákon neukládá univerzální zákaz, doporučuje se jejich skladování v uzavřených nehořlavých obalech a mimo únikové cesty či tepelné zóny.

3.4 Školení a povinnosti zaměstnanců

Požární ochrana není jen technická výbava — zákon o PO a související předpisy ji posuzují i jako součást BOZP:
  • Zaměstnanci by měli být pravidelně školeni v tom, jak postupovat v případě požáru, jak používat hasicí přístroje a jak fungují únikové trasy. Školení musí být zdokumentované.
  • I když nejde o školení na úrovni průmyslových provozů, jeho absence může být při kontrole považována za nedostatek, zejména pokud dojde k incidentu.
Povinné vybavení a opatření dle vyhlášky a zákona zahrnuje:
  • viditelně označené a funkční hasicí přístroje s pravidelnými revizemi,
  • bezpečnostní značení únikových cest a zařízení PO,
  • volné a průchozí únikové cesty a východy, které nejsou blokované,
  • dokumentace a záznamy (včetně požární knihy),
  • školení zaměstnanců a jejich informovanost o PO pravidlech.
Každý prvek má svůj právní důvod a praktický význam v reálné situaci – jde o konkrétní prvky, které zvyšují bezpečnost klientů i personálu.
Dále se budeme zabývat praktickými povinnostmi, na které kontrolní orgány kladou důraz

Praktické povinnosti, které podnikatelé často přehlížejí

I když majitelé salonů mají zákonnou povinnost zabezpečit prostory a vybavení, realita je často jiná. Kontroly Hasičského záchranného sboru ukazují, že většina malých provozoven dělá podobné chyby opakovaně. Zde jsou nejčastější přešlapy a praktické rady, jak se jim vyhnout.
4.1 Dokumentace. Mnoho salonů má pocit, že pokud má hasicí přístroj a volnou únikovou cestu, je vše v pořádku. To je ale omyl. Požárně bezpečnostní řešení (PBR) nebo jiná projektová dokumentace je často vyžadována zejména při: nové stavbě nebo rekonstrukci salonu, změně dispozic či vybavení, které ovlivňuje bezpečnostní postupy. Tento dokument popisuje, jak konkrétní prostor splňuje požadavky na bezpečnost, kam vedou únikové cesty, kde jsou umístěné hasicí přístroje a jak je řešeno elektrické či plynové zařízení. Kontroly jej vyžadují zejména proto, aby bylo jasné, že provoz je plánován bezpečně a dodržuje zákon. Bez dokumentace může kontrola skončit pokutou nebo nařízením nápravy.
4.2 Revize a údržba. Majitelé často zapomínají, že nemá smysl mít přístroj jen na papíře. Hasicí přístroje a jiné prostředky požární ochrany musí být: pravidelně kontrolovány odbornou firmou, minimálně jednou ročně, udržovány v provozuschopném stavu, aby byly schopny zasáhnout okamžitě při požáru, označeny štítkem s datem poslední revize a plánem příští kontroly. Podceňování revizí je běžný přešlap — často přístroje nejsou nabité, mají poškozené tlakové lahve nebo chybí značení.
4.3 Volné únikové cesty. Další častý problém je blokování únikových cest: dveře na únikových cestách jsou někdy zamčené nebo zablokované nábytkem, skladovanými materiály či kartony, označení nouzových východů chybí nebo je neviditelné, zaměstnanci nejsou seznámeni s trasami a postupem evakuace. Takové přešlapy představují nejvyšší riziko při skutečném incidentu, protože i malý salon s pár lidmi se může stát nebezpečným, pokud lidé nevědí, kam utéct.
4.4 Značení a viditelnost PO prvků. Mnozí majitelé neřeší jasnou viditelnost hasicích přístrojů a únikových cest. Typické chyby: přístroj je umístěn v rohu, za nábytkem nebo v zamčené skříni, chybí výstražné značky, směrovky a nouzové osvětlení, kontrolní štítky revizí jsou staré nebo chybí. Hasiči při preventivní kontrole kladou velký důraz právě na praktickou použitelnost prvků, ne jen na jejich přítomnost. Nedostatečné značení může být důvodem k okamžitému nařízení nápravy.
V následující kapitole se zaměříme na konkrétní kontrolu ze strany hasičů: co přesně sledují při preventivních návštěvách, jaké jsou nejčastější zjištěné nedostatky a co můžete udělat, aby vaše provozovna prošla bez komplikací.

Co kontrolují hasiči při preventivní kontrole v provozovně (konkrétní body a co z nich plyne pro salon)

Hasičský záchranný sbor České republiky vykonává státní požární dohled, jehož cílem je ověřit dodržování povinností stanovených zákonem o požární ochraně a souvisejícími předpisy. Kontroly mohou být komplexní, tematické nebo následné a provádějí se jak nahlášeně, tak i neohlášeně. V praxi, když hasiči vstoupí do salonu, se jejich pozornost zaměřuje na celou řadu aspektů, které přímo ovlivňují bezpečnost zákazníků a personálu. Zde je přehled konkrétních oblastí, které při preventivní kontrole hodnotí:
1) Dokumentace a doklady o plnění povinností. Hasiči chtějí vidět, že provoz splňuje legislativní požadavky i „na papíře“, nikoli jen formálně: Požárně‑bezpečnostní řešení (PBR) nebo jiná projektová dokumentace, pokud byl salon upravován nebo rekonstruován. Záznamy o pravidelných revizích a kontrolách hasicích přístrojů a jiných zařízení; protokoly musí obsahovat datum provedení, výsledek kontroly a termín dalšího přezkoušení. Dokumentace preventivních požárních prohlídek a záznamy o školeních pracovníků. Přehled o tom, kdo je za požární ochranu odpovědný a kdy byla provedena školení personálu. Kontrola dokumentace je jedním z nejčastějších kroků při preventivní kontrole, protože bez ní není možné prokázat kontinuální péči o požární bezpečnost.
2) Stav a přístupnost věcných prostředků požární ochrany. Kontrola se zaměřuje na to, zda jsou prostředky PO: existující, funkční a dostupné — například hasicí přístroje musí být provozuschopné, označené a přístupné bez překážek. umístěné tak, aby je kdokoli mohl rychle použít, bez toho, že by musel překonávat zásadní překážky. označené odpovídajícím bezpečnostním značením (např. značky s piktogramem hasicího přístroje). Hasiči ověřují i jejich funkčnost a pravidelnost kontrol.
3) Elektrická zařízení a rizikové materiály. Hasiči kontrolují: stav elektrických rozvodů a zásuvek, hlavně pokud salon používá více zařízení s vyšším odběrem (např. fény, žehličky, UV lampy); skladování hořlavých chemikálií — barvy, odlakovače, alkoholové dezinfekce atd. — s ohledem na bezpečnostní listy a jejich umístění mimo únikové cesty či tepelné zóny. Jde o to, zda jsou správně spravovány a bezpečně používány; to je významné při hodnocení rizika vzniku požáru v provozu.
4) Personální a provozní opatření. Hasiči zkoumají, zda: jsou zaměstnanci školeni v oblasti požární ochrany, znají postupy v případě požáru a vědí, jak používat prostředky PO; je zajištěna pravidelná preventivní prohlídka, kterou provádí odborně způsobilá osoba (technika nebo preventista PO); jsou záznamy o školení i prohlídkách řádně vedené a dostupné ke kontrole.
5) Dodržování provozních pravidel. To může zahrnovat: dodržování zákazu kouření ve vnitřních prostorách, správné nakládání s otevřeným ohněm nebo teplými zdroji, dostupnost hlavních uzávěrů elektřiny a plynu. Přestože se může zdát, že jde o běžné provozní záležitosti, jejich nesplnění se běžně objevuje při kontrolách jako nedostatek.

Co se zkontrolovaných bodů dozvíte

Kontrola hasičů slouží — je to ověření skutečného stavu bezpečnosti provozu. Pokud jsou zjištěny nedostatky, hasiči na ně obvykle upozorní a uloží opatření k jejich odstranění včetně stanovení reálných termínů, kdy musí být závady odstraněny; může být také vyměřena sankce, pokud se nedostatky dlouhodobě ignorují

Závěr

Požární bezpečnost je praktický nástroj, který chrání životy, zdraví a majetek. Každý majitel salonu má možnost aktivně ovlivňovat rizika – od správného umístění hasicích přístrojů a zajištění volných únikových cest až po pravidelné školení personálu.
Klíčem je proaktivní přístup: nečekat na kontrolu hasičů, ale provést vlastní interní audit, odstranit nedostatky a zavést jasná pravidla každodenní práce. Takový přístup nejen minimalizuje riziko pokut a sankcí, ale především zajišťuje bezpečné prostředí pro zákazníky a tým salonu.
V konečném důsledku se jedná o investici do reputace a klidu – salon, který dbá na bezpečnost, vysílá jasný signál: zde se věnuje pozornost detailům a péči, což zákazníci ocení stejně jako kvalitní služby.
S tímto vědomím může každý majitel salonu přistupovat k požární bezpečnosti nejen jako k povinnosti, ale také jako k praktickému nástroji pro udržitelný a bezpečný podnik.